Historie podcastů

Dokumenty - historie

Dokumenty - historie


Články 248-263
Finanční doložky

ČÁST IX.
FINANČNÍ DOLOŽKY.

ČLÁNEK 248.

S výhradou výjimek, které může schválit reparační komise, první poplatek za všechny
aktiva a příjmy Německé říše a jejích států tvoří náklady na reparaci
a všechny ostatní náklady vyplývající z této smlouvy nebo jakýchkoli doplňkových smluv nebo dohod
k tomu nebo podle ujednání uzavřených mezi Německem a mocnostmi spojenými a sdruženými
během příměří nebo jeho prodloužení.

Až do 1. května 1921 nebude německá vláda vyvážet, nelikvidovat a zakáže
vývoz nebo likvidace zlata bez předchozího souhlasu mocností spojených a sdružených
jednající prostřednictvím reparační komise.

ČLÁNEK 249.

Německá vláda zaplatí celkové náklady na všechny armády spojeneckých a
Přidružené vlády na okupovaném německém území ode dne podpisu
Příměří z 11. listopadu 1918, včetně pevnosti lidí a zvířat, ubytování a ubytování, platí
a příspěvky, platy a mzdy, lůžkoviny, topení, osvětlení, oblečení, vybavení, postroje a
sedlářství, výzbroj a kolejová vozidla, letecké služby, ošetřování nemocných a raněných, veterinární a
služby opětovné montáže, přepravní služby všeho druhu (například po železnici, moři nebo řece, nákladních automobilech),
komunikace a korespondence a obecně náklady na veškeré administrativní nebo technické
služby, jejichž fungování je nezbytné pro výcvik vojsk a pro udržení jejich počtu
až do síly a zachování jejich vojenské efektivity.

Náklady na takové závazky v rámci výše uvedených položek, pokud se týkají nákupů nebo žádostí
spojeneckými a sdruženými vládami na okupovaných územích platí Němci
Vláda spojenecké a sdružené vládě v markách v aktuálním nebo dohodnutém kurzu
výměna. Všechny ostatní výše uvedené náklady budou zaplaceny zlatými markami.

ČLÁNEK 250.

Německo potvrzuje odevzdání veškerého materiálu předaného spojeneckým a sdruženým mocnostem v r
v souladu s příměřím z 11. listopadu 1918 a následnými dohodami o příměří a
uznává titul mocností spojených a sdružených k takovému materiálu.

Budou připsány německé vládě, proti částkám, které od ní mají být spojencům a
Associated Powers for reparation, hodnota, jak byla stanovena komisí pro reparaci, uvedená
v článku 233 části VIII (Oprava) této smlouvy, o předaném materiálu
v souladu s článkem VII příměří z 11. listopadu 1918 nebo článkem III příměří
Dohoda ze dne 6. ledna 1919, jakož i jakýkoli jiný materiál předaný v souladu s
Příměří z 11. listopadu 1918 a následných dohod o příměří, pro které jako mají
nevojenské hodnoty, úvěr by měl být podle úsudku reparační komise povolen
Německá vláda.

Majetek patřící vládám spojeným a sdruženým nebo jejich státním příslušníkům obnoven nebo
odevzdané na základě dohod o příměří jako odměny nebudou připsány Němcům
Vláda.

ČLÁNEK 251.

Priorita poplatků stanovená článkem 248 je podmíněna provedenou kvalifikací
níže, postupujte následovně:

a) Náklady na okupační armády podle článku 249 během příměří a jeho
rozšíření;

b) náklady na jakékoli okupační armády podle článku 249 po vstupu v platnost
tato Smlouva;

(c) Náklady na opravy vyplývající z této Smlouvy nebo jakýchkoli smluv nebo úmluv
k tomu doplňkové;

(d) Náklady na všechny ostatní závazky, které mají Německo podle úmluv o příměří nebo
podle této smlouvy nebo jakýchkoli smluv nebo úmluv k nim doplňujících.

Platba za takové dodávky potravin a surovin pro Německo a další platby jako
mohou být spojeneckými a sdruženými mocnostmi považovány za zásadní pro umožnění setkání Německa s ní
závazky týkající se náhrad budou mít přednost v rozsahu a za podmínek, které
byly nebo mohou být stanoveny vládami uvedených mocností.

ČLÁNEK 252.

Právo každé ze spojeneckých a sdružených mocností nakládat s nepřátelským majetkem a majetkem
v rámci jeho jurisdikce ke dni vstupu této smlouvy v platnost není ovlivněna
výše uvedená ustanovení.

ČLÁNEK 253.

Nic z výše uvedených ustanovení žádným způsobem neomezuje zákonné poplatky nebo hypotéky
uskutečněno ve prospěch mocností spojených nebo sdružených nebo jejich příslušníků před tímto datem
ve kterém existoval válečný stav mezi Německem a příslušnou mocností spojeneckou nebo sdruženou, do
Německé říše nebo jejích států, nebo německých státních příslušníků, o majetku v jejich vlastnictví na
to datum.

ČLÁNEK 254.

Pravomoci, kterým je postoupeno německé území, podléhají podmínkám uvedeným v článku
255, zavazují se zaplatit:

(1) Část dluhu Německé říše ve stavu, v jakém byla k 1. srpnu 1914, vypočtená na
na základě poměru mezi průměrem za tři finanční roky 1911, 1912, 1913
příjmy postoupeného území a průměr za stejné roky celkových výnosů
Německá říše, jak je uvedeno v rozsudku Reparační komise, se nejlépe vypočítá k reprezentaci
relativní schopnost příslušných území provádět platby;

Část dluhu, který stál 1. srpna 1914, německého státu, kterému postoupil
území patřilo, bude určeno v souladu s výše uvedenou zásadou.

Tyto porce určí reparační komise.

Takto předpokládaný způsob splnění závazku, jak kapitálového, tak úrokového
stanoví reparační komise. Takový způsob může mít mimo jiné formu
převzetí moci, jíž je území postoupeno, německé odpovědnosti za německý dluh
v držení jejích státních příslušníků. Ale v případě přijaté metody zahrnující jakékoli platby do
Německá vláda, budou tyto platby převedeny na reparační komisi na účet
částek splatných za opravu, pokud zůstatek týkající se těchto částek zůstane nezaplacený.

ČLÁNEK 255.

(1) Jako výjimku z výše uvedeného ustanovení a vzhledem k tomu, že v roce 1871 Německo odmítlo přijmout
jakákoli část břemene francouzského dluhu, Francie bude, pokud jde o Alsasko-Lotrinsko, osvobozena
z jakékoli platby podle článku 254.

(2) V případě Polska ta část dluhu, která je podle názoru reparace
Komise, lze přičíst opatřením přijatým německou a pruskou vládou pro
Německá kolonizace Polska bude vyloučena z rozdělení podle článku
254.

(3) V případě všech postoupených území jiných než Alsasko- Lotrinsko bude tato část dluhu
Německá říše nebo německé státy, které podle názoru reparační komise zastupuje
výdaje vlád Německé říše nebo států na majetek vlády
uvedené v článku 256 jsou vyloučeny z rozdělení podle článku 254.

ČLÁNEK 256.

Pravomoci, kterým je postoupeno německé území, získají veškerý majetek a majetek, který se nachází
náležící německé říši nebo německým státům a hodnota těchto akvizic
bude stanovena reparační komisí a vyplácena státem, který území získal
Reparační komise pro úvěr německé vlády z důvodu splatných částek
reparace.

Pro účely tohoto článku bude majetek a majetek Německé říše a států
má se za to, že zahrnuje veškerý majetek Koruny, Říše nebo Států a soukromý
majetek bývalého německého císaře a dalších královských osobností.

S ohledem na podmínky, za kterých bylo Alsasko-Lotrinsko postoupeno Německu v roce 1871, bude Francie
osvobozen v souvislosti s tím od jakékoli platby nebo úvěru podle tohoto článku za jakýkoli majetek nebo
majetky Německé říše nebo států v ní umístěných.

Belgie je rovněž osvobozena od jakékoli platby nebo jakéhokoli úvěru podle tohoto článku
majetek nebo majetek Německé říše nebo států nacházející se na německém území, kterému byla postoupena
Belgie podle této smlouvy.

ČLÁNEK 257.

V případě bývalých německých území, včetně kolonií, protektorátů nebo závislostí,
spravuje Povinně podle článku 22 části I (Společnosti národů) této smlouvy,
území ani Povinná moc nebudou účtovány za žádnou část dluhu
Německá říše nebo státy.

Veškerý majetek a majetek patřící německé říši nebo německým státům nacházející se v
taková území budou převedena spolu s územími na Mandatorní mocnost jako
takové a žádné platby nebudou provedeny ani žádný úvěr poskytnutý těmto vládám v úvahu
tento převod.

Pro účely tohoto článku majetek a majetek Německé říše a
Má se za to, že německé státy zahrnují veškerý majetek Koruny, Říše nebo Států
a soukromý majetek bývalého německého císaře a dalších královských osobností.

ČLÁNEK 258.

Německo se zříká všech práv přiznaných jejím státním příslušníkům smlouvami, úmluvami nebo
dohody jakéhokoli druhu o zastoupení nebo účasti na kontrole nebo
správa provizí, státních bank, agentur nebo jiných finančních nebo ekonomických organizací
mezinárodního charakteru, vykonávající kontrolní a správní pravomoci a působící v kterémkoli z nich
spojenecké nebo přidružené státy nebo v Rakousku, Maďarsku, Bulharsku nebo Turecku nebo v závislých zemích
těchto států nebo v bývalé ruské říši.

ČLÁNEK 259.

(1) Německo souhlasí s dodáním do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení
této smlouvy, takovým orgánům, jak mohou hlavní mocnosti spojené a sdružené určit,
částka ve zlatě, která měla být uložena v Reichsbank jménem Rady Rady
Správa osmanského veřejného dluhu jako jistota prvního vydání turecké vlády
měnové bankovky.

(2) Německo uznává svůj závazek každoročně provádět platby po dobu dvanácti let
ve zlatě, pro které jsou vytvořeny rezervy v německých státních dluhopisech, které čas od času uložila
čas jménem Rady správy osmanského veřejného dluhu jako jistoty pro
druhé a další emise bankovek měny turecké vlády.

(3) Německo se zavazuje dodat do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona
Smlouva, pro takové pravomoci, jaké mohou hlavní mocnosti spojené a sdružené určit, zlato
vklad představovaný v Reichsbank nebo jinde, představující zbytek zálohy ve zlatě
odsouhlaseno dne 5. května 1915 Radou pro správu osmanského veřejného dluhu vůči
Císařská osmanská vláda.

(4) Německo souhlasí s převodem jakéhokoli titulu na hlavní mocnosti spojené a sdružené
musí k částce ve zlatě a stříbře, kterou předala tureckému ministerstvu financí v
Listopadu 1918, v očekávání platby v květnu 1919 za službu
Turecká interní půjčka.

(5) Německo se zavazuje, že ve lhůtě převede na hlavní mocnosti spojené a sdružené
jednoho měsíce od nabytí platnosti této smlouvy, jakékoli částky ve zlatě převedené jako
zástavu nebo jako zajištění německé vlády nebo jejích státních příslušníků v souvislosti s půjčkami
jimi provedené rakousko-uherské vládě.

(6) Aniž je dotčen článek 292 části X (hospodářská ustanovení) této smlouvy, Německo
potvrzuje zřeknutí se stanovené v článku XV příměří z 11. listopadu 1918 ze dne
jakýkoli prospěch odhalený smlouvami z Bukurešti a Brest-Litovska a ze smluv
k tomu doplňkové.

Německo se zavazuje převést buď do Rumunska, nebo na hlavní spojenecké a sdružené
Pravomoci mohou být všechny měnové nástroje, druhy, cenné papíry a obchodovatelné nástroje,
nebo zboží, které obdržela podle výše uvedených smluv.

(7) Peníze a veškeré cenné papíry, nástroje a zboží jakékoli povahy
dodané, zaplacené a převedené podle ustanovení tohoto článku budou zlikvidovány
Hlavní spojenecké a sdružené mocnosti způsobem, který bude dále určen těmito mocnostmi.

ČLÁNEK 260.

Aniž je dotčeno zřeknutí se jakýchkoli práv Německem jménem sebe nebo své osoby
státních příslušníků ostatních ustanovení této smlouvy může reparační komise v rámci jednoho
rok od vstupu této smlouvy v platnost požaduje, aby se stala německá vláda
vlastnil jakákoli práva a zájmy německých státních příslušníků v jakémkoli veřejně prospěšném podniku nebo v jakémkoli jiném
koncese působící v Rusku, Číně, Turecku, Rakousku, Maďarsku a Bulharsku, nebo v
vlastnictví nebo závislosti těchto států nebo na jakémkoli území, které dříve patřilo Německu nebo
její spojenci, aby byli postoupeni Německem nebo jejími spojenci jakékoli mocnosti nebo aby byli spravováni Povinně
podle této smlouvy a může požadovat, aby německá vláda převedla do šesti měsíců
data poptávky, všechna taková práva a zájmy a jakákoli podobná práva a zájmy Německa
Vláda může vlastnit reparační komisi.

Německo bude odpovědné za odškodnění takto zbavených státních příslušníků a za reparaci
Komise připíše Německu tyto částky z důvodu částek splatných za opravu
respektování hodnoty převedených práv a zájmů, jak může být posouzeno Reparací
Komise a německá vláda do šesti měsíců od vstupu v platnost
tato smlouva, sdělit reparační komisi všechna taková práva a zájmy,
ať již udělena, podmíněná nebo dosud neprovedená, a zřekne se sama za sebe a
její státní příslušníci ve prospěch mocností spojených a sdružených všechna taková práva a zájmy, které mají
nebylo tak sděleno.

ČLÁNEK 261.

Německo se zavazuje převést na mocnosti spojené a sdružené veškeré její nároky
platby nebo splátky vládami Rakouska, Maďarska, Bulharska nebo Turecka a v
zejména jakékoli nároky, které mohou nyní nebo později vzniknout z plnění přijatých závazků
Německem během války těmto vládám.

ČLÁNEK 262.

Jakýkoli peněžní závazek splatný Německem vyplývající z této smlouvy a vyjádřený v podmínkách
zlaté známky budou splatné podle volby věřitelů v librách šterlinků splatných v Londýně;
zlaté dolary Spojených států amerických splatné v New Yorku; zlaté franky splatné v Paříži; nebo
zlatá lira splatná v Římě.

Pro účely tohoto článku jsou výše uvedené zlaté mince definovány jako mince
hmotnost a ryzost zlata ve znění zákona 1. ledna 1914.

ČLÁNEK 263.

Německo poskytuje brazilské vládě záruku, že všechny částky představující prodej kávy
patřící do státu Sao Paolo v přístavech Hamburk, Brémy, Antverpy a Terst, které
byly uloženy u banky Bleichroder v Berlíně, budou vráceny spolu s úroky na
sazbu nebo sazby dohodnuté. Německo zamezilo převodu dotyčných částek na
Stát Sao Paolo ve správný čas zaručuje také, že náhrada bude provedena v
směnný kurz v den vkladu.

Předchozí: Články 231 - 247
Další: Články 264 - 312


Podívejte se na video: Historie cs - Češi v sovětských gulazích (Prosinec 2021).