Dodatečně

Mimořádné ztvárnění

Mimořádné ztvárnění

Mimořádné ztvárnění je únos jednotlivce hledaného k výslechu a jeho převoz do země, která využívá mučení - ať už fyzického, duševního nebo emočního - k získání informací. Mimořádné ztvárnění použili američtí agenti po 11. září a po „válce proti teroru“, kterou vyhlásil prezident G. W. Bush. V Americe je mučení zakázáno. Mnoho mužů, kteří chtěli vyslechnout zpravodajské agentury USA, však byli vzati ze zemí, jako je Pákistán a Afghánistán, a odletěli do zemí, jako je Egypt, kde byli podrobeni mučení.

Mimořádné ztvárnění je někdy označováno jako „mučení proxy“ v situacích, kdy se předpokládá, že USA přenesly podezřelé teroristy do zemí, o nichž je známo, že mučení praktikují. Údajně CIA vedla od roku 2001 operaci „mimořádného vydávání“ (zajetí a uvěznění podezřelých teroristů) a zajala asi 3000 lidí a přepravila je po celém světě.

Ve zprávě Rady Evropy z června 2006 se odhaduje, že Ústřední zpravodajská agentura Spojených států (CIA) na území EU unesla 100 lidí často poté, co prošli tajnými zadržovacími středisky („černými místy“) používanými CIA, někteří umístěné v Evropě. Podle samostatné zprávy Evropského parlamentu z února 2007 provedla CIA 1 245 letů, z nichž mnoho do destinací, kde by podezřelí mohli čelit mučení, což je v rozporu s článkem 3 Úmluvy OSN proti mučení. Prezident Obama během několika dnů od inaugurace v roce 2008 podepsal výkonný příkaz proti mučení v souvislosti s vydáváním a zřízení pracovní skupiny, která bude poskytovat doporučení o postupech, jak zabránit mučení v důsledku vydávání.

Příkladem mimořádného ztvárnění, které zveřejňovalo titulky, bylo zveřejnění Abu Omara dne 17. února 2003, kdy byl převelen do Egypta, kde byl izolován, vyslýchán a údajně mučen a zneužíván. Dne 6. Prosince 2005 Washington Post informoval italské soudní dokumenty, které ukazují, že CIA se pokusila uvést v omyl italskou protiteroristickou policii, která v té době hledala klerika. V červnu 2005 vydal italský soudce Guido Salvini rozkaz k zatčení 13 osob, o nichž se uvádí, že jsou agenty nebo agenty CIA. CIA se k případu nevyjádřila, zatímco Berlusconiho vláda popřela jakoukoli znalost únosu. Hned po italských všeobecných volbách v roce 2006 Roberto Castelli, odstupující ministr spravedlnosti, prohlásil italským státním zástupcům, že žádost o vydání nepředal USA. Marco Mancini, ředitel pro boj proti terorismu a protiopatření, a Gustavo Pignero, ředitel odboru v roce 2003, byli zatčeni za obvinění ze spoluviny při únosu s přitěžujícími okolnostmi zneužívání moci.

12. února 2007 právník pana Nasra řekl, že byl propuštěn a byl zpět se svou rodinou. Dne 4. listopadu 2009 italský soudce odsoudil 22 podezřelých nebo známých agentů CIA, plukovníka vzdušných sil USA a dva italské tajné agenty únosu a vydal první právní odsouzení na světě proti lidem zapojeným do programu mimořádných vydávání CIA.

Se svolením Lee Bryant, ředitele šesté formy, anglo-evropské školy, Ingatestone, Essex